Vždycky jsem nechápala, jak si většina lidí stěžovala, že absolutně nestíhá, je pracovně vytížená a nemá čas na nic. Já si přece vždycky čas uměla udělat na cokoliv, tak proč by to nezvládli jiní? Inu, musím uznat, někdy je i pro mě čas silně nedostatkovým zbožím :) A proto report ze sobotního závodu Spartan Race píšu až dnes a to ještě můžu být ráda, že na to tu chvilku mám a že se mi dokonce i chce (po 4 dnech v práci jsem víc mrtvá než po 3 hodinách na trati v sobotu :D)
Kdo mě tak nějak sleduje aspoň nějakou dobu nebo sleduje i dění jinde, tak snad již ví, co závod Spartan Race obnáší. Pro neznalce bude jednoduše stačit, že to rozhodně není je nějaký lehoučký běh přes kopeček za rohem, nýbrž ve většině případech (a sobota to jen potvrdila) skoro až vysokohorská turistika s během mezi kopci, občasným přebroděním řeky, plazením se v blátě, taháním pytlů na zádech či šplháním
po laně. Prostě takový ten zábavný překážkový běh, co jsme si jako děti užívali třeba ve školce v přírodě.
Jenom tohle už je krapánek vyšší level :D
po laně. Prostě takový ten zábavný překážkový běh, co jsme si jako děti užívali třeba ve školce v přírodě.
Jenom tohle už je krapánek vyšší level :D
